Jednou jsem byl osloven trenérem plavání,jestli nechci také trénovat,
když mne to tak s dětmi baví.
Řekl jsem ano a tím jsem začal trénovat.
Začal jsem tím co jsem se naučil při trénování bojových sportů a gymnastiky. 

Kupodivu to děti z plavání bavilo a začali mi i sami pomáhat.

Tréninky jsem začal dělat pro ty nejmladší převážně hrou,když na ně nekřičíte, aby plavaly a jenom plavaly,tak se vám otevřou. U těch nejmladších je to legrace a hra ve vodě co jim dá nejvíce, při hře nepřemýšlí o tom kolik toho uplavou, ale soustředí se aby ve hře byly nejlepší a neprohrály . Je důležité, aby si vás děti oblíbily, spoléhaly na vás a věřily vám. Po rozplavání začíná tvrdá dřina.
Trénink může být buď na vytrvalost nebo na rychlost. Tréninky mám rozloženy tak, že při prvním tréninku v týdnu plaveme na vytrvalost a styl, někdy hrajeme na honěnou.
Pro všechny plavce je nejdůležitější, aby uměli správně a rytmicky dýchat do vody.
Třetí trénink jsem se zaměřil na rychlost a udržení správného držení těla ve vodě.
Trénuji protože mne to s dětmi baví. Koho trénování nebaví,tak by to nemněl dělat,přece to nedělá pro sebe, ale pro ty co trénuje. Při trénování nevidíte výsledky okamžitě, ale když vytrváte tak si za nějakou tu dobu řeknete, tenhle když přišel tak neuměl plavat a za tři roky úsilí je zněj plavec vyhrávající na závodech.
Jsem rád a šťastný, když můžu někomu předat to co jsem se v mládí naučil já.